Příběh týmu - Střední škola Semily: Jak se parta ze střední odvážila na Týmovku pod velením zástupce ředitele

Jak se stane, že se žáci střední školy ocitnou na startu Týmovky?

Daniel: „Mám obrovskou výhodu, že máme studijní obor Požární ochrana. Součásti maturitní zkoušky jsou fyzické testy. Takže fyzická příprava je součástí studia s dostatečnou hodinovou dotací. Ke sportování nemusíme žáky nutit. I má pozice ve škole – zástupce ředitele mně dává možnost ovlivňovat strukturu výuky v tomto směru.  Škola je zapojena do několika projektů, které slouží ke zkvalitnění vzdělávání žáků. Nám pak dávají možnost čerpat na aktivity finanční prostředky. A když se to všechno do sebe hezky poskládalo s kapkou štěstí a hrstí chuti, vznikl z toho závodní tým Týmovky. A já jsem za to opravdu velice rád.“

Jaké byly reakce studentů na tvůj nápad sestavit tým a běžet štafetový závod? Jak tě to vlastně vůbec napadlo?

Daniel: „Žáci oboru požární ochrana mají ke sportu hodně blízko. V rámci výuky vznikla skupina běžců, a protože trénování bez nějakých závodů nemá smysl, tak jsem zjišťoval mezi žáky, jestli by měli zájem. A protože znám seriál Běhej lesy osobně, tak se mi Týmovka naprosto hodila do karet! Osmičlenné družstvo, různě dlouhé závodní okruhy i doprovodný program, prostě vše, co může závod nabídnout… A tak jsem to zkusil navrhnout!

Reakce byly zpočátku hodně pozitivní. Postupem času se z toho vyselektoval tento závodní tým.“

Jak dlouho jste se na Týmovku připravovali? Měl jsi jistotu, že to každý zvládne?

Daniel: „Sportujeme a běháme pravidelně, já jsem vsadil na osobní zkušenost a věřil, že každý zvládne nejen svůj úsek, ale i celý závod. V rámci školy žáci musí zvládnout tzv. zrychlený přesun, což je 20 km dlouhá trasa, kterou běháme v terénu. 

A příprava? Ta probíhala tak, že jsme si vždycky zkusili zaběhnout daný okruh, tedy konkrétní vzdálenost, a tu jsme si společně proběhli.“

Jak probíhalo plánování kdy, kdo poběží, jakou jste zvolili strategii?

Daniel: „Podle výkonů jednotlivých žáků jsem se pokusil seřadit pořadí tak, aby výkonnostně zdatnější běžci měli průběh závodu náročnější – aby delší úseky běželi v noci apod., zároveň aby Terezka neběžela v noci nic dlouhého. Podle toho jsme vytvořili tabulku a drželi se jí. Stoprocentní to nebylo, neznali jsme přesně terén, takže jsme se drželi této tabulky a docela nám to vycházelo. Mile nás překvapil live tracking, díky kterému jsme neustále věděli, kde se pohybuje závodník na trati, a mohli si předávat informace o čase startu dalšího běžce.“

Jaké byly tvé pocity v cíli?

Terka Klikorková: „No pocity byly smíšené, ale bylo to hezký. Bylo to pro mě dost náročné a nejtěžší byl pro mě ten střední, osmikilometrový okruh.“

Jaký úsek na jaké trase se ti zdál brutální?

Jiří Opluštil: „Za mě to byl rozhodně seběh po kamenech na 14 km okruhu, tam jsem se bál o kolena, ale i tak jsem ho celý seběhl. Běžel jsem ho naštěstí ve dne jako svůj první okruh.“

Běháš radši ve dne nebo v noci?

Adam Valtera: „V noci jsem ještě nikdy neběžel, bylo to úplně poprvé. Moje čelovka moc nesvítila, tak jsem si přisvětloval mobilem. V noci jsem se v lese nebál, byl to pro mě zajímavý pocit.“

Předběhl jsi nějakého běžce na trase?

Lukáš Bulfínek: „Předběhl jsem jich pár, některé bylo snadné předběhnout, u jiných to bylo náročnější a někoho jsem předběhl až v cílové rovince. Bylo to zajímavé, dodalo mi to dost motivace.“

Nejhorší zážitek z trasy? 

Adam Kryčfalošij: „Nejhorší vůbec nemám, trať se mi strašně líbila! Jsem se sebou spokojen, protože jsem do toho dal naprosto všechno, co jsem mohl. Doufám, že v budoucnu už to bude jenom lepší!“

Jak hodnotíš Týmovku celkově?

Jenda Houška: „Asi bych se vrátil, ale rád bych si proběhl ten 14 km okruh předem. Určitě bych změnil pořadí.”

Kolik jste toho v průběhu Týmovky naspali?

Každý jinak, od 1,5 do 6 hodin.

Jste spokojeni se svým výkonem? 

Daniel: „Naším cílem bylo doběhnout do cíle bez jakýchkoli zranění tak, aby žáci vyšli z komfortní zóny. Za mě se to 100% povedlo.“

Co jste říkali na doprovodný program?

Jenda Houška: „Navštívil jsem Vesnu a po hudební stránce jsem od toho očekával víc. Stand-up komedy byla dobrá! Stihl jsem jenom část, protože jsem pak běžel. A třeba paddleboardové závody? Tak na ty nám vůbec nezbyl čas.“

Jak jste řešili dopravu, stravování a ubytování?

Daniel: „Auto nám poskytla škola a spíme ve stanech a stravujeme se individuálně.

Tímto bych zároveň rád poděkoval Střední škole Semily za to, že nám umožnila se závodu zúčastnit a podpořila žáky k cestě za týmovým závodem. Věřím, že je to posunulo v mnoha oblastech a jsem za to velice rád.“

Dane, jak ses dostal k běhání ty osobně a proč sis vybral právě seriál Běhej lesy?

Běh je mým velkým koníčkem. Před pár lety jsem začal běhat a na samotné závody mě to zprvu vůbec netáhlo, protože jsem si uvědomoval, že závodění není o tom, proč já sám běhám. Jenže pak to na mě přišlo! Je mi tolik let a nemám naměřené žádné časy!? Viděl jsem v tom obrovskou výzvu a seriál Běhej lesy se mi jevil jako super podnik, který právě není jen o plnění časů, ale má mnohem větší přesah… 

Pro svou premiéru jsi vsadil na letní verzi Jizerské 50. Jak se ti líbila?

Ano, v roce 2021 jsem si zaběhl Jizerskou 50 a ta mi zůstane tím „áčkovým“ závodem, na který se budu vždycky rád vracet! Je skutečně jedinečná, ale to si musí zažít každý na vlastní kůži!

Jaké další závody tě lákají?

Seriál objíždím obvykle s rodinou. Týmovka byla výjimkou, kam jsem vzal své studenty. Už jsme byli v Brdech, v Lednici a uvažujeme o Behaj lesmi – Velká Fatra. 

Těšíme se, Dane, na startu u sousedů na Behaj lesmi, která už je za bukem, nebo až se vydáme po stopách lyžníků v srpnu, na letní verzi Jizerské 50! A za rok se vidíme na Týmovce se Střední školou Semily!