Trasa závodu Běhej lesy Brdy vede z části přes území Vojenského újezdu Brdy, který sloužil dříve jako cvičiště armády se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Od 1. ledna 2016 se zákonem rozhodlo o jeho zrušení a přeměnu na Chráněnou krajinnou oblast Brdy. Na rozloze 270 km2 žilo trvale jen třicet obyvatel, což se projevilo na atmosféře místa.
Vzhledem k nedávné existenci vojenského újezdu zatím nejsou téměř nikde označeny turistické značky. Teprve v polovině června tohoto roku byl v Chráněné krajinné oblasti Brdy v blízkosti Pilské nádrže umístěn první turistický rozcestník a Klub českých turistů získal povolení k zahájení turistického značení. Návštěvníkům se proto nedoporučuje scházet z hlavních zpevněných cest, jelikož v některých částech probíhá stále pyrotechnická očista a vyskytuje se tam také několik dopadových ploch s rašeliništi a mokřady. Vy se ale nemusíte bát, trasa závodu bude velmi dobře značená a pakliže se budete držet pokynů pořadatelů, žádné nebezpečí vám nehrozí.
Trasa vede po šotolinových a zpevněných cestách, proto doporučujeme silniční běžeckou obuv.
Pod mapou naleznete popis těch nejzajímavějších míst z trasy :-)
[maps[brdy]]
Zajímavosti na trase
Původní benediktinská osada Teslíny
Start závodu proběhne z louky v nejvýše položené obci ve Středočeském kraji (712 m.n.m.) Teslíny, kterou nalezneme v samém centru Brd. Jedná se o několik domů, které jsou ze všech stran obklopené hlubokými brdskými lesy. Dnešní vesnice Teslíny se nachází na místě bývalé samoty, kam byla přenesena zřejmě koncem 16. století z původní osady zvané Teslín. Tato osada sloužila původně benediktinskému proboštství, na konci 11. století zde založili filiální klášter s kostelem sv. Jana Křtitele. Tehdejší ves, kostel i klášter byly zničeny husity - pravděpodobně v roce 1421. Určitě doporučujeme se podívat zhruba 200 metrů jižně od místa startu k tzv. Teslínskému buku. Jedná se o památný strom, který býval hraničním stromem majetku zdejšího proboštství. Najdete ho za polozbořenou stodolou. Po startu poběží běžci z obou závodů po stejné trase pouze 1,3 kilometru. Ti z kratší pokračují k zaniklému klášteru na Teslíně, ti z delší směrem ke Staré hoře, kopci ve výšce 665 m n.m. na jihozápadním okraji Středních Brd u obce Hořice.
Americký radar, který nebyl postaven
Zhruba po jednom kilometru zavede trasa běžce jen kousek od místa, kde měl podle původních plánů americké a české vlády z roku 2007 stát asi nejznámější radar v Čechách - součást amerického protiraketového systému. Měl být umístěn na vrcholu kopce zvaného Kóta 718, pár desítek metrů vpravo, od místa, kde se rozděluje dlouhá a krátká trasa.
Zaniklý klášter na Teslíně
Benediktinský klášter byl zničen zřejmě husity v 15. století. Zbytky kláštera se nachází u malého rybníčku, kudy proběhnou běžci z krátké trasy, a to na 2,5. kilometru.
Trokavecká skála
Trokavecká skála je skalnatý kopec ve výšce 706 m n.m. na jihozápadním okraji Středních Brd u obce Trokavec. Říká se, že pod tímto kopcem měli Němci během druhé světové války tajnou továrnu. Svědčí o tom mimo jiné zbytky kolejnic směřující kamsi do skal. Běžci z dlouhé trasy se kolem ní proběhnou na 6. kilometru.
Vrch Okrouhlík
Na vrch Okrouhlík (707 m n.m.) stoupá značenou cyklostezkou lesní cest. Vrcholová část Okrouhlíku i jeho okolí tvoří z větší části listnatý les. Z vrcholové části pak cesta klesá na ploché návrší s ostrým skalním hřbetem, asi 30 m dlouhým. Za první republiky byly na těchto a mnoha dalších místech vytahovány prapory při střelbách a tedy při zákazu vstupu do lesů. Na Okrouhlík se dostanou běžci z dlouhé trasy, a to na 8,5. kilometru.
Skála Marie Terezie
Skála Marie Terezie je téměř 15 m vysoký buližníkový skalní útvar. Uvidí ho běžci z dlouhé trasy na zhruba 10. kilometru. Jde o lidový název, jelikož někteří ve skále vidí obličej císařovny. Jiní tvrdí, že jim skála připomíná indiána. Koho v ní uvidíte vy?
Padrťské rybníky
Padrťské rybníky patří mezi největší lákadla středních Brd a zároveň jsou také nejkrásnějším místem trasy závodu Běhej lesy Brdy. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla ovšem, podobně jako řada dalších, v padesátých letech dvacátého století vysídlena a zničena. Jedná se o největší vodní plochy v regionu a v nadmořské výšce kolem 640 m n. m. jsou to nejvýše položené hospodářské rybníky ve středních Čechách. Hořejší má plochu sedmdesát hektarů, Dolejší pak o třicet hektarů méně. Na východní straně Dolejšího padrťského rybníka se dokonce rozkládá rašeliniště a mokřady. Ať už běžíte krátkou nebo dlouhou trasu, všichni se proběhnete po hrázi mezi nimi a užijete si krásné výhledy na oba rybníky z první ruky. Běžci z krátké trasy se po hrázi proběhnou na 4. kilometru trasy, ti z delší pak na 15. kilometru.
Chata Václavka
Křižovatku lesních cest u trojúhelníkovité louky (na 7,5. kilometru krátké trasy a 19. kilometru dlouhé trasy) zdobí dřevostavba pocházející z druhé světové války – Chata Václavka. Zřejmě sloužila po krátkou dobu nacistickým pohlavárům při pořádání honů. Před ní tam stávala jedna ze strážních boud.
