Příběh běžce – Janis Tsiaras: Nejstarší účastník Běhej lesy inspiruje celou lesní smečku: „Hlavně pohyb, pohyb, pohyb.“
Na závodech Běhej lesy se každoročně objevují tisíce běžců všech generací, jen málokdo ale budí takový obdiv jako pan Janis. Nejstarší účastník posledních sezon seriálu dokazuje, že chuť sportovat nemusí s věkem mizet, ale naopak se může i objevit. Ve věku neuvěřitelných 88 let pravidelně vyráží na tratě, zdolává náročné kopce a svou energií může být inspirací pro celou lesní smečku!
Janis Tsiaras je nejstarší účastník seriálu Běhej lesy z posledních let, který i ve velmi úctyhodném věku 88 let pravidelně nazouvá běžecké boty a vyráží na tratě po celé republice. Přestože s běháním začal, možná neuvěřitelně, až po osmdesátce, sport měl v jeho životě vždy pevné místo.
„K běhání jsem se dostal kolem roku 2020, kdy jsem jezdil s rodinou jako fanoušek na běžecké závody. Zalíbila se mi jejich atmosféra, a tak jsem si řekl, že to také zkusím,“ vzpomíná. Aktivní život mu ale nebyl cizí ani předtím. „Celý život jsem měl blízko ke sportu – věnoval jsem se fotbalu, bavila mě gymnastika a dnes rád jezdím na kole nebo chodím na turistiku.“
A právě pravidelný pohyb považuje za hlavní důvod, proč si i dnes dokáže užívat závodní atmosféru a postavit se na start trailových tratí. „Na běhání mě baví hlavně to, že člověk dělá něco pro své zdraví. Zároveň mám rád pobyt v přírodě a možnost poznávat nové lidi, což závody přinášejí.“
Jeho recept na dlouhodobou aktivitu přitom není nijak složitý. „Základem je pravidelný pohyb, ideálně každý den. Důležitá je také zdravá strava a celkově aktivní životní styl.“
Účasti na závodech pan Janis rozhodně nebere zkrátka. V minulé sezoně nechyběl na závodech v Brdech, na Karlštejně, Vysočině nebo v Lednici, ale i slovenských Čičmanech, na kterých vždy zvolil krátkou trasu. Karlštejn, jakožto zahájení sezony, si nenechal ujít ani letos. Zdejší šestikilometrovou trasu s ne zcela jednoduchým profilem si užil v klidu a s radostí. Na závody Běhej lesy se přitom nevrací jen kvůli samotnému běhu. Důležitou roli hraje také atmosféra, která celý seriál provází. „Závod se mi líbil, i když byl poměrně náročný, hlavně kvůli kopcům,“ říká o letošním Karlštejně.
Plány na zbytek sezony jsou ale stále ambiciózní. „Tento rok se uvidíme v Lednici, na Jizerské a chystám se i na Slovensko běžet Velkou Fatru,“ říká s úsměvem.
Jeho vzkaz ostatním běžcům je jednoduchý, ale možná důležitější než kdy dřív. „Hlavně pohyb, pohyb, pohyb. Nezahálet a nebýt líný, to je podle mě základ. Stačí začít pomalu, ale důležité je vydržet.“
Příběhy podobných běžců jsou důkazem, že věk je při sportu skutečně často jen číslo. A že největším vítězstvím nemusí být medaile nebo čas v cíli, ale radost z pohybu, kterou si člověk dokáže uchovat po celý život. Není jistě náhodou, že právě takové příběhy spojuje přátelská komunita seriálu Běhej lesy.
Věříme, že každý má svůj vlastní a silný příběh. Rád bys tu příště četl o sobě? Poděl se s námi o ten tvůj a třeba právě tobě dáme šanci představit se všem ostatním. Příběhy zveřejňujeme na webu a sociálních sítích. Jednoduše vyplníš tento formulář a my se ti ozveme.
